Soudkyně vložila do úst svědků informaci, kterou neřekli:
Soudkyně v rozsudku uvádí:
Libor J pro TIF získal významné odběratele, a to tzv. duty-free shopy. Představitelé firem, které duty-free shopy provozovaly, byli v řízení slyšeni jako svědci (BKT, Marta Ž, Z, S) a všichni shodně uvedli, že obchod se žalobcem zprostředkoval první žalovaný.
Údaje ze spisu:
Soudkyně uvedla hrubou nepravdu.
- Svědek BKT ve své výpovědi neuvedl, že obchod zprostředkoval Libor J. Naopak, uvedl, že je nikdo třetí nekontaktoval a připustil, že obchod zprostředkoval pan Josef B. Dále uvedl, že jej navštívila Lída M v Praze a nabídla spolupráci s jinou firmou, která bude mít stejný sortiment.
- Svědkyně Marta Ž vypovídala rozporně na Policii a před soudem. Jedná se o křivé svědectví.
- Žádný svědek "Z" neexistuje. Soudkyně si jej asi zaměnila se svědkem JZ. Ten se ve své výpovědi o tom, že by Libor J zprostředkoval obchod vůbec nezmínil.
- Svědkyně MS ve své svědecké výpovědi taktéž vůbec nezmiňuje o tom, že by Libor J zprostředkoval obchod.
Komentář:
Soudkyně tímto vyrobila důkazy, které podpořily nepravdivé tvrzení žalovaných, že k žádnému přebírání zákazníků společnosti TIF nedošlo, neboť tyto kdysi v minulosti zajistil Libor J a bezplatně je předal firmě TIF. Zprostila tak žalované jednoho z bodů obžaloby.
Vytváření důkazů soudcem je neslýchané pošlapání nestrannosti soudů.